Žárlím, žárlíš, žárlíme…
Existuje různá intenzita žárlení a většina se asi shodne, že mírné formy žárlení jsou tolerovatelné. Trochu žárlit je ve vztazích poměrně běžné. Žárlení je v lidech jak v koze – stačí si vzpomenout na dětství se sourozenci. A žárlí dokonce i zvířata!
Samozřejmě, z určitého úhlu pohledu je žárlivost jako taková komplet špatně. Ať se vzájemně milujeme jakkoliv, na partnera nemáme žádné „právo“. Láska a vzájemně slíbená věrnost je otázka důvěry, ne vlastnických práv a povinností. To je samozřejmě svatá pravda. Ale pořád jsme lidé a málokdo z nás je zenový mistr, že? Žárlivost mají prý dobře vyřešenou i polyamorici a vyznavači otevřených vztahů, cílovkou tohoto článku je nicméně obyčejná většinová část populace. Když máte jednoznačné sklony k monogamii, ta touha mít partnera jisto jistě jen pro sebe je lákavá, co si budeme vykládat.
Mnoho se dá ukočírovat, když si to uvědomujeme. Když o tom víme, když to dáme najevo, když to uznáme. Pak se s tím dá pracovat. Co by se tedy v rámci žárlivosti dalo tolerovat a co už je opravdu moc?
Co všechno nás žárlivost může naučit
Žárlivost je otázka nejistoty. Z čeho pramení vaše nejistota a strach? Nevěříte, že ve srovnání s ostatními nejste dost dobří? Jak jste na tom se sebeláskou, sebedůvěrou, sebejistotou? Jak byste se zachovali vy v situacích, které cítíte jako potenciálně ohrožující? Už jste někdy byli podvedeni nebo naopak někoho podvedli? Jak na tom byli se žárlivostí vaši rodiče? Dali jste někdy partnerovi najevo, že na něj žárlíte? Cítíte se milováni? Jak si navzájem projevujete lásku? Dokážete partnerovi bez výčitek a obviňování říct, co cítíte a co od něj potřebujete? Ví váš partner, jakými projevy lásky vám udělá radost?
Žárlivost je vždy spíš pivo toho, kdo žárlí, nežli té druhé strany. Žárlivost je zástupný problém a je dobré pokusit se přijít na to, co za těmi pocity žárlivosti je.
Žárlivost může být a často také bývá nevyjádřenou potřebou. Žárlivci potřebují dodat jistotu, potřebují pozornost a potřebují hojnější projevování lásky.
Málokdo své potřeby umí dát jednoznačně najevo, aniž by vyčítal, obviňoval nebo vydíral. Dát najevo žárlivost a vyjádřit potřebu, která za ní stojí, je samozřejmě výzva. Nejsme zvyklí vyjadřovat své potřeby, protože se bojíme odmítnutí a tím si připadáme víc zranitelní. Je to ale paradoxní. Vyjádřením niterné potřeby nejsme o moc víc zranitelní než předtím, když jsme se nechali vláčet pocity žárlivosti (nebo vzteku, frustrace a dalších zástupných pocitů) a navíc tím o dost zvyšujeme možnost, že budou naše konkrétní potřeby vyplněny. A za to jít s kůží na trh přece stojí.
Žárlivost může být dobrá i zlá a záleží nikoliv na tom, co cítíme, ale co děláme, a jak se naše pocity projevují v našem chování. Leo Buscaglia
Potřeba ujistit se o lásce nebo toužit po větší pozornosti je regulérní potřeba a dát ji najevo není nic špatného. Vždy se snažte nesklouznout k výčitkám typu „Ty mě vůbec nemáš rád/a.“ Tak jako většina žen, které o sobě tvrdí, že jsou tlusté a dychtí vlastně po ujištění, že vůbec tlusté nejsou, přesně tak většina žárlivců s každou žárlivou poznámkou doufá v ujištění, že je milujete.
Žárlení v mezích normy je nejčastěji volání po ujištění – je to jako by si dotyčný napsal na čelo „bojím se, že mě nemiluješ“.
Jak to vidíte vy – má se váš partner bát nebo nemá? Když nemá a fakt ho milujete, není nic jednoduššího než mu to říkat nebo mu lásku projevovat tak, jak to má nejraději.
Každopádně ten, kdo žárlí, má rezervy v sebelásce. Měl by to vědět a měl by svou sebelásku cíleně posilovat. A vy jako partner/ka máte možnost takovou situaci využít právě ke koučování jeho sebelásky a sebejistoty. Tendence žárlit pak může časem slábnout a dokonce i úplně vymizet.
Žárlivost, která se dá tolerovat
…při troše dobré vůle… Stále se bavíme o mírnějších formách žárlivosti, které jsou přijatelné:
- Projevy nejistoty nebo strachu, že čas s někým jiným „vás víc baví“
- Požadavky ujištění, že partnera milujete.
- Rozladění, že trávíte čas s kamarády nebo se věnujete vámi vybraným aktivitám více, než je podle partnera nutné. Dokáže si to ovšem včas uvědomit, zpracovat a přijmout.
- Výběrová žárlivost týkající se konkrétních osob např. významně spojených s minulostí partnera.
Abychom ovšem celé téma žárlivosti neházeli jen na žárlivce… Ruku na srdce, někomu mohou v roli partnera žárlivé výlevy dělat do jisté míry i dobře. Někdy to možná je roztomilé a dobře se to poslouchá, že je o vás rvačka… A někdy k žárlivé scénce svého partnera či partnerku ještě i trochu, možná nevědomky, popíchnete. Pokud ano, tak zřejmě i vaše úroveň sebelásky snese cílenou péči. Čerpat sílu ze slabosti druhého není nikdy ideální a v dlouhodobém plánu se to může vám oběma vymstít. Pozor na to. Zkuste se o tom spolu pobavit, zamyslet se nad způsoby, jak si dáváte najevo lásku a jak byste se navzájem mohli podporovat v sebelásce konstruktivnějším způsobem.
A jestli jste naopak v situaci, kdy vám podobné projevy žárlivosti vyloženě lezou na nervy, zkuste z nich něco pozitivního vykřesat. Podporovat se navzájem v růstu je jedna z nejúžasnějších funkcí lásky. Láska v dlouhodobém vztahu může být skutečně tím nejlepším motivačním programem zrání osobnosti.
Chorobná žárlivost
Ve všech případech uvedených níže hodně zbystřete. Toto jsou projevy chorobné žárlivosti, která dusí. Takové chování nemá s láskou vůbec nic společného. Je to manipulace hrubého zrna a neměli byste ji v žádném případě tolerovat – dokonce ani v náznacích. V těchto případech bohužel často platí, že podáte prst, za chvíli nemáte ruku a za nějaký čas nevíte, čí vlastně jste. A je dost možné, že se z toho bez pomoci zvenčí jen tak nedostanete.
Projevy chorobné žárlivosti:
- Vyžadování trávit veškerý volný čas společně.
- Neustálé monitorování kde jste, s kým a co děláte.
- Impulzivní záchvaty vzteku, zastrašování nebo trestání, pokud si dovolíte trávit čas po svém.
- Snahy o kontrolu vašeho společenského života.
- Vyvolávání špatného svědomí, když se chcete setkat s rodinou nebo kamarády.
- Neustálé psaní kontrolních sms, otravné telefonáty.
- Časté obviňování z flirtování.
- Nátlak, abyste zanechali práce nebo aktivit, které vás baví.
- Požadavky s kým se smíte a nesmíte bavit.
- Zraňování nebo týrání, kdykoliv u partnera vyvoláte žárlivost.
- Kontrolování korespondence v mobilu nebo emailu.
- Jakékoliv jiné závažné porušování vaší osobní svobody.
Nikdo nemá právo říkat vám, s kým se smíte či nesmíte stýkat nebo vám odpírat aktivity, které vás baví. Jakmile začne váš partner dělat nepříjemné scény, když jednáte nezávisle, měla by vám v hlavě začít svítit obří červená kontrolka, že je něco špatně.
V žádném případě takové chování netolerujte, protože pokud to uděláte, bude jen hůř. Závisláci čerpají energii z pocitu, že mají nad vámi moc a mají vše pod kontrolou. Ještě jednou: toto nemá s láskou nic společného. Manipulátoři a závisláci své partnery energeticky vysávají. Obviňování, zastrašování a omlouvání agresivního chování žárlivostí je známka patologie. Pokud se necítíte na to vzít rovnou nohy na ramena, určitě neváhejte a vyhledejte odbornou pomoc. Pod vedením terapeuta zjistíte, jak moc velký problém to je, jakou v tom vy hrajete roli a případně vám pomůže najít vnitřní sílu odejít. Máte-li sklony hledat si závislé partnery nebo být ve vztazích v roli oběti, bude zapotřebí na sobě a své vlastní sebeúctě zapracovat, aby váš další vztah nebyl to samé v bleděmodrém.
Jak zvládnout žárlivost
Když někoho opravdu milujete, jeho nezávislost ctíte a máte radost, když druhý má radost a věnuje se aktivitám, které ho baví. Normální je podporovat druhého, aby měl i svůj svět, kde je víc sám za sebe a aby si to užil. Tak vypadá opravdová láska v praxi.
Pokud trpíte vnitřní nejistotou, možná vám připadá, že být ve vztahu i sám za sebe mezi vámi tvoří propast. Naopak. Individuální čas a prostor je nesmírně cenný. Občerstvuje nás jako individua a dokáže intenzivně občerstvovat vzájemnou lásku. Vnáší do vztahu prvek přitažlivosti, která má tendenci ustupovat do pozadí právě tím, že se znáte jak své boty a trávíte spolu hodně času. Každá chvíle odloučení nebo situace, kdy svého partnera vidíte v jiném světle (např. když se baví s někým jiným) je pro udržení dlouhodobé lásky v dobré kondici velmi důležitá.
Zvládnout žárlivost a ovládnout touhu mít druhého pořád jen pro sebe má tedy i své praktické výhody. Když se podaří výzvy spojené se žárlivostí překonat nebo si alespoň začnete skryté motivy uvědomovat, lásku to neuvěřitelně posílí!
0 komentářů