Taková jednoduchá otázka, že? Ale určitě nejen já jsem v tom lítala jako aktér i svědek – mnohdy na ní není snadná odpověď. Někdy je to tak vážné, že může být počátkem konce vztahů, a to dokonce i velmi slibných.
Proto bych zde chtěla apelovat: JE TO JEDNO. Opravdu, je to v podstatě jedno. Někdy se ve vztazích až moc řeší, kdo s čím má začít nebo že to či ono má druhého „samo“ napadnout. Ale když to pak vyjde a daná činnost má na vztah jako celek pozitivní dopad, je nakonec úplně fuk, kdo tu pozitivní změnu vyvolal. Za pár let si na to vůbec nevzpomenete. Jestli jsem to „zase byla já“ nebo ne.
Tyhle myšlenky a záseky – ne, JÁ to prostě neudělám, já ze sebe blbce dělat nebudu, to MUSÍ ten druhý – to jsou hry ega. Do arény milostných her je ale třeba pustit srdce. A srdce se touží otevřít a vyjít vstříc. Často i když je nějak zraněné a bolavé, i tak do toho jde. Jistě, jde do rizika, že se zase zraní, ale v lásce je nutné toto riziko podstoupit.
Ten, kdo chce zažít velkou lásku, musí mít pro strach uděláno a jít do rizika.
Jestliže jste zrovna vy ten, kdo má už nějakou představu, co je třeba ve vašem vztahu zlepšit nebo doladit, jděte a změnu vyvolejte. Není na co čekat. Čas letí jako jelen. Jestli to ten druhý tak nevidí, nejspíš mu to „samo“ od sebe nedojde. Třeba vůbec netuší, co vy prožíváte, že to je pro vás tak enormně důležité. Jestli jste to už jednou či vícekrát řekli nebo naznačili a pořád se nic neděje, řekněte to znovu. Jste si jisti, že jste to dali najevo opravdu jasně a jednoznačně?
Spoléhat na princip „má ho / ji to samo napadnout“ vůbec není dobré. Dejte znovu najevo, že vás počínání druhého bolí. A klidně zas a znovu. Zvláštní je, že lidé mají často problém dát najevo bolest. Zranění si nechávají pro sebe. Jenže ono se to kupí, jednou přeteče pohár a pak přijde na řadu vztek a ten už pak nadělá větší škodu. Je lepší opakovaně říkat AU a trvat na nápravě než nic a pak zavelet rovnou DOST.
I kdyby to jednou nedopadlo a šli jste o dům dál, bude se vám takový přístup hodit. Bude vás vést k tomu, že si bez okolků a včas řeknete o své potřeby, dáte najevo, čeho je málo a čeho naopak moc. Nikdy se nespoléhejte, že něco má udělat nebo s něčím začít ten druhý.
Já nic, to on, to ona…
Ono se to asi neposlouchá úplně snadno, ale i když přesně víte, co všechno špatně dělá ten druhý, tak jistý podíl na aktuálním stavu máte i vy. Přijmout určitý díl zodpovědnosti je blahodárné pro vás i pro vztah. Pro vás proto, že to je známka osobnostní zralosti a moudrosti. A pro vztah proto, že i taková „drobnost“ může vzít vítr z plachet negaci točící se v začarovaném kruhu.
O iniciaci změn ve vztahu z odborného pohledu se můžete více dočíst v článku Toužíte po změně ve vztahu? Staňte se tou změnou vy! Dr. Gottman došel ve své výzkumné Laboratoři lásky k zajímavým závěrům. V článku najdete i pár doporučení, na co se soustředit a proč.
0 komentářů